Ladislav Pekárek
Můj zájem o fotografii.
Jsem bohumínský rodák. Profesí stavební technik, amatérské fotografii se věnuji 30 let, v osmdesátých letech minulého století jsem studoval fotografii na ostravské Lidové konzervatoři. Uspořádal jsem několik výstav, jak kolektivních, tak autorských. Vystřídal jsem mnoho žánrů, dnes mne inspiruje zdánlivá samota a ticho v městské krajině a přírodě. V hektickém světě kolem nás hledám prostřednictvím svého objektivu poezii všeho obyčejného kolem sebe.
Jak jsem začínal
Úplnou náhodou.
Kdysi, hned po vojně, jsem nastoupil do mého prvního zaměstnání - do projekce tehdejšího n.p. Vítkovické stavby Ostrava. A tenkrát existovaly jakési Brigády socialistické práce a já jsem musel samozřejmě být členem. Asi jsem dobře pracoval a byl jsem odměněn knihou. A ta kniha se jmenovala Nová škola fotografie. Když jsem ji rozbalil, netušil jsem, že podstatným způsobem změní můj život...
Při četbě této úžasné knihy jsem pronikal do tajů, dosud mi neznámých a netrvalo dlouho, než jsem si koupil svůj první fotoaparát, ruský Siluet. To bylo v roce 1981. Ten mi však brzy přestal stačit a rok poté jsem se stal majitelem Praktiky MTL a plně vybavené fotokomory.
Fotografování mě tak zaujalo, že jsem se brzy nato stal členem fotokroužku při tehdejším Domu kultury Železáren a drátoven Bohumín. Téměř z povinosti jsme museli fotit všechny kulturní akce, umělce a zpěváky, kteří byli do Bohumína pozváni - ale mi to vůbec nevadilo. Takové fotografování živých akcí bylo dost náročné na zvládnutí fotografického řemesla, ať již to byl pohyb objektů, nebo velmi složité světelné podmínky. Již tenkrát jsem bytostně nesnášel blesk a fotky pořízené při přirozeném světle na Kodak TrixPan 400, volaný na 800 ASA - to byla špička. Netrvalo opět dlouho, a přišly první výstavy, nebo spíše výstavičky...takové malé, nevýznamné, v malinké výstavní síni kulturního domu. Zlomem však byl vstup do Svazu českých fotografů, díky jemuž jsem se seznámil z mnoha dobrými fotografy z regionu i mimo něj. Účast na plenérech a výstavách mě snad naučila to, co mnoho majitelů foťáků a zvláště těch dnešních digitálních, nemá - jinak vidět a chápat fotografii.
A pak už to šlo samo... i když mnohdy moc těžko.
Výstavy
Za ta léta jsem uspořádal několik kolektivních i autorských výstav doma v Bohumíně i jinde v republice. Rád vzpomínám zejména na výstavu ve společnosti Nikon ČR v Praze, na výstavu Tři fotografové v Dolní Lomné, a na výstavu Proměny města v Galerii Pod věží v Karviné.
Vernisáž Proměny města - Galerie Pod Věží v Karviné | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vernisáž Tři fotografové v Dolní Lomné | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vernisáž Nikon kalendář 2010 - Praha | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zpět | Dále | Úvodní stránka |